JEDNORÁZOVÉ PLASTY VŠUDE KOLEM NÁS ANEB JE TU DOBA PLASTOVÁ

JEDNORÁZOVÉ PLASTY všude kolem nás aneb je tu doba plastová

V době kamenné frčel kámen, mít svůj vlastní pazourek byla značka ideál. O 3 miliony let později tu máme plast. Vítejte v době plastové!

Ano je to tak, plast nás všudypřítomně obklopuje a až donedávna to nikdo úplně neřešil, užívali jsme si všechny jeho benefity a na zbytek nehleděli. Pomalu, ale jistě, se z něj však stává nepřítel číslo jedna. V posledních několika desetiletích ekologové zjišťují, že překvapivě velké množství plastů se v kombinaci s nedostatečnou „recyklační morálkou“ dostává do řek a je vyplavováno do moří a oceánů, kde jsou unášeny mořskými proudy daleko od pobřeží, nebo končí v útrobách mořských a přímořských živočichů – ryb, želv, racků atd. Tohle jsme prostě nedomysleli…

  

popolnice plna plastových odpadků, doba plastová

KDE SE VZAL, TU SE VZAL PLAST

První plast vůbec přišel na svět v roce 1855, jednalo se o vynález angličana Alexandera Parkese, který vynalezl tzv. umělou slonovinu (chemicky nitrát celulózy). Tenkrát to ještě nebyl plast v plném slova smyslu. Jen o 36 let později přišel na svět první polyetylen, který měl na svědomí Hansem von Peckmannem.

Postupný rozmach doby plastové přišel po první světové válce, kdy se začaly vyrábět první PVC a polystyreny, známé jako vinylové plasty. V 30. letech přišel nylon a po druhé světové válce se to s námi už pěkně vezlo ve velkém. Od té doby bylo vyprodukováno 8,3 miliardy tun plastové hmoty. Plast byl považován za univerzální a velmi levný materiál, který nahradil různé druhy kovů, dřevo, sklo a další materiály. Používání plastu navíc urychlilo vývoj jednotlivých oborů. I když se plast z počátku zdál jako miliónový nápad, z kterého všichni jásali, nikdo to ale nedomyslel úplně do konce. Plasty se rozkládají až stovky let, někdy i mnohem déle (u některých se dokonce stále neví) a pokud s tím nikdo nic neudělá, jeho dopady na planetu jsou a ještě budou mnohem více negativní.

Mezi nejběžnější plasty patří:

  • vinylové plasty
    • polyethylen (PE)
    • polypropylen (PP)
    • polyvinylchlorid (PVC)
    • polystyren (PS)
    • polymethylmethakrylát (PMMA)
  • polyamidy (PA)
  • polyestery (PES)
    • polyethylentereftalát (PET)
  • polyuretany
  • fenoplasty
  • aminoplasty
  • polysiloxany (silikony)
  • fluoroplasty (např. Teflon)

Doba rozkladu odpadkůDOBA ROZKLADU PLASTOVÝCH ODPADKŮ

V tabulce můžete vidět porovnání jednotlivých typů odpadků

 

Plastové obaly se rozkládají opravdu desítky až stovky let. Víte, že když si v obchodě své oblíbené pomeranče dáte do igelitového sáčku, podpoříte tak odpad, který se rozkládá kolem 25 let? PET lahve, alobal nebo tetra-pack s hliníkovou fólií tu budou s námi strašit až 100 let, a to není konec! Velmi špatně jsou na tom jednorázové plenky (200-500let) a asi nejhorší je polystyren, který se rozkládá desetitisíce let (ale možná nikdy).

  

KDE JE PROBLÉM?

Pravda je taková, že nadšení z plastu pomalu, ale jistě opadá. Všichni jsme nějakou dobu žili s čistým svědomím, své plastové odpadky jsme doma pěkně vytřídili a odnesli do žlutého kontejneru. Společně s tím jsme měli pocit, že máme splněno. Plastový problém pomalu, ale jistě, bobtnal a BOOM, teď tu máme pohromu.

8 šokujících faktů o plastech

Nikdo totiž celou dobu neřešil, že velká část vytříděného odpadu nebyla nikdy zrecyklována, ale skončila na skládkách, kde se stovky let rozkládá na malé mikroplasty. Ze zmíněních 8,3 miliard tun plastové hmoty tu zůstalo skoro 75% a nikdo to neřešil.

S recyklací je to tak, že je celkem finančně nákladná a mnohdy se nevyplácí. Výroba plastů je kolikrát mnohem levnější než jejich odchod ze světa. Na trhu se vytvořili takové podmínky, že je mnohem jednodušší nechat jej ležet ladem na skládce.

Navíc jsou země, kde recyklace a nakládání s odpadem nemají takovou morálku, na jakou jsme zvyklí my, například v  chudších zemích Asie či Afriky. Na základě této reality máme v Evropě pocit, že se nás to netýká. Týká se nás to opravdu hodně. Lidé vyhazují odpadky kamkoliv se jim zachce – do lesa, na louky, kolem cest, do oceánů, řek a potoků. Nejhorší je to pro náš vodní ekosystém, některé odpadky se tam dostanou úmyslně, některé postupem času. Například je tam odvane vítr.

 

Co ale s tím? Jak nás to ovlivňuje?

Jednorázové plasty v oceanu

DNES SI DÁM K VEČEŘI TŘEBA MIKROPLASTY

Řeky zanesené plasty se vlévají do moří a oceánů a postupně se vytváří obrovské odpadkové skvrny, které jsou v rozsahu milionu čtverečních kilometrů. Jedna z nejznámějších je Velká tichomořská odpadková skvrna, která je známá i jako Great Pacific Garbage. Má rozlohu 1,6 milionu kilometrů, což je čtyřnásobek Německa! Vážně…

Tento problém je sice reálný, ale co není na očích, to není na mysli. Ne všichni si uvědomují, co plasty v mořích a oceánech mohou způsobit. My tu moře nemáme, tak proč by nás to mělo trápit? Bohužel mělo. Dochází k tzv. Fotodegradaci plastů, tedy jejich rozpadu na menší kousky a mikročástečky, které se postupně, ale jistě, dostávají i do potravního řetězce živočichů. Pro některé z nich se takové setkání s plasty stává dokonce smrtelným.

V nebezpečí jsou mořští ptáci, které lákají plastové tašky, což už má podle pozorovatelů vliv na snižující se počet albatrosů. V současnosti bylo zjištěno více než 200 druhů zvířat včetně želv, delfínů a velryb, kteří pojídají plasty. Stále tak častěji můžeme vidět snímky živočichů uvězněných v plastech, s plnými žaludky igelitových sáčků a dalších hrůzných zobrazení toho, co může kamarád plast natropit.

Následně se tak plasty mohou dostávat potravním řetězcem i do tkání živočichů včetně člověka. V lidském těle se mikroplasty ukládají a mohou být příčinou různých zdravotních problémů a zánětů. V horším případě představují nebezpečí v podobě negativního vlivu na reprodukční orgány a vznik rakoviny. I když jsou plasty považovány za inertní a neměly by představovat nebezpečí pro člověka, problémem jsou ovšem zbytkové látky, případně látky, které na sebe mikroplasty jsou schopné navázat.

  

HOP NEBO TROP

Jak teď s tím naložit? Je naprosto jasné, že plasty tu jsou a v některých případech nahradit nejdou. Tedy prozatím. Navíc plasty nemusí být pokaždé úplně zatracovány. Například pokud se jedná o výrobu produktu, nebo plastové části produktu, který bude využit mnohonásobně a třeba po dobu několika let (ideálně do rozpadnutí :-)), není to tak hrozné, jako když jde o tašku na jedno použití. A nad tím je dobré přemýšlet. Při každém našem počinu s plastem je dobré se vždy ptát, opravdu to potřebuji? Opravdu potřebuji sáček na dva kusy pomerančů?

Negativní hlasy mohou namítat, že chování jedince nic nezmění a velká změna musí přijít ze shora a především ve zmíněných rozvojových zemích, ale kde se mají oni inspirovat? Je třeba jít příkladem jako jednotlivec, vzít na sebe odpovědnost za svoje činy, tlačit směrem nahoru na politiky, inspirovat své okolí a třeba i celý svět.  

Co doporučujeme?

  1. Vyhýbejte se nákupu nápojů v jednorázových PET lahvích a kávy do ruky s sebou. Vždyť ta nejlepší voda teče z kohoutku. A určitě je i pro vaše zdraví lepší nahradit sladkou kolu obyčejnou točenou vodou. Náš tip – znáte například ekologické osobní láhve s doživotní zárukou?
  2. Na nákup choďte s vlastní taškou a třeba i bavlněnými sáčky na ovoce a pečivo. A pokud si už koupíte plastovou tašku, používejte ji doslova do roztrhání.
  3. Bezobalové potraviny. Pokud máte možnost, navštěvujte bezobalové obchody na potraviny, řeznictví a další obchůdky, kde vám zabalí potraviny do papíru, nebo třeba do vlastní krabičky. Dokonce už i některé kavárny vám prodají kávou s sebou do vlastního přenosného hrnku.
  4. Dejte šanci bambusu. Zkuste mrknout na bambusové náhrady, třeba zubní bambusový kartáček, uchošťoury, bambusové nádobí, či osobní brčko :-)
  5. Přebalujte ekologicky. Novopečené maminky mohou zkusit nahradit jednorázové plenky, které se rozkládají 200-500 let za pratelné látkové. Není to samozřejmě pro každého, ale za pokus to stojí. My na tom také vyrostli! :-)
  6. Zdravá menstruace. Hygienické menstruační vložky můžete zkusit zaměnit za menstruační kalíšek, který vydrží až 15 let a nahradí tak stovky zbytečného odpadu. Další variantou jsou látkové pratelné vložky nebo menstruační kalhoty.
  7. V koupelně chytře. Doporučujeme nákup kosmetiky v tuhých variantách či sklenicích. Jasně, ne vždy to jde, ale i když takto nahradíte aspoň pááár kousků, i to se opravdu počítá! :-)  Ruku na to, že i šampuky krásně myjí vlasy a přírodní mýdla nevysušují pokožku tak, jak tomu bylo dříve u těch konvečních.
  8. Ekologická domácnost. Drogerii nakupujte především v papírových obalech nebo větších výhodnějších kanystrech, které aspoň snižují spotřebu plastu. Skvělé jsou bezobalové obchůdky, které nabízejí stáčenou ekodrogerii do vlastních obalů. 
  9. Vyrobte si sami. Kdo má aspoň trochu čas, skvělou variantou je vyrábění si vlastních domácích čističů  z jedlé sody. Ušetříte nejen spoustu igelitových obalů, ale i vaši peněženku.
  10. Tonery nelze snadno recyklovat a často bohužel skončí na skládce. Doporučujeme kupovat originální náplně, které si výrobci vykupují zpět a recyklují, nebo náplně refillujte a používejte opakovaně

 

DOSTALI ROZUM ?

Skvělou zprávou je, že postupně na tuto problematiku přihlíží i politici jednotlivých států a postupně přichází na svět zákazy a nové směrnice ovlivňující či zakazující výrobu a použití jednorázových plastů. Jedná se především o: 

zakaz jednorázových plastů
  • jednorázové plastové příbory (vidličky, nože, lžíce, jídelní hůlky),
  • jednorázové plastové talíře,
  • plastové vatové tyčinky,
  • plastová brčka,
  • plastové tyčky k balónkům,
  • produkty z oxo-rozložitelných plastů, jednorázové plastové nádoby na potraviny (např. obaly rychlého občerstvení) a nádoby na potraviny a nápoje vyrobené z expandovaného polystyrenu.

Členské státy Evropské Unie se také letos dohodly, že je třeba řešit recyklace odpadů a do roku 2029 by mělo být recyklováno devět desetin plastových lahví. Do roku 2025 budou muset být takové lahve vyráběny alespoň se čtvrtinovým použitím recyklovaného plastu, do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na procent třicet.

Jejich pozornosti ani neunikly tabákové filtry, jejichž součástí jsou také plasty. Cigarety a další výrobky, které takové filtry mají, postupně budou muset být opatřeny příslušným upozorněním, včetně poznámky o škodách hrozících životnímu prostředí, pokud bude filtr odhozen jinam než do koše.

 

Zdroje: