MIKROPLASTY VŠUDE KOLEM NÁS. CO S TÍM?

O mikroplastech už většina z nás slyšela – v médiích, na obalech ekologických produktů, nebo v dokumentech o znečištění oceánů. Jsou to drobné plastové částice menší než 5 mm, které vznikají rozpadem větších plastových předmětů, ale také se vyrábějí záměrně pro průmyslové účely. Problém je, že je dnes nacházíme doslova všude – v půdě, ve vodě, ve vzduchu i v našem těle. Co s tím ale může dělat jednotlivec? A jak minimalizovat jejich dopad na vlastní zdraví i přírodu?

Mikroplasty: odkud se berou?

Nejčastějšími zdroji mikroplastů jsou:

1) Oblečení z umělých vláken, jako je polyester, nylon nebo akryl. Při praní se z nich uvolňují drobné částice, které běžné čističky vod nezachytí.

2) Kosmetika a čisticí prostředky, které mohou obsahovat mikroplasty jako abrazivní složky (např. v peelingu nebo zubní pastě) nebo jako nosiče vůní a aktivních látek.

3) Obaly a plastové výrobky – jakmile se plast začne rozpadat, uvolňuje mikroskopické částice do prostředí.

4) Pneumatiky a silniční prach – třením o vozovku se z pneumatik uvolňují plasty, které se pak vzduchem dostávají do okolí.

Podle nejnovějších výzkumů se mikroplasty dostávají nejen do potravin a vody, ale byly nalezeny už i v lidské krvi, plicích nebo dokonce v placentě. Konkrétně se jedná o nanoplasty, což jsou ještě mnohem menší částice (až tisíckrát menší, než je tloušťka lidského vlasu). Díky své miniaturní velikosti mohou pronikat buněčnými membránami, kolovat krví nebo se usazovat v orgánech. Jejich vliv na lidské zdraví, především z dlouhodobého hlediska, zatím není stoprocentně prozkoumaný, ale jisté je, že tu s námi zůstávají dlouho a tělo si s nimi neumí poradit.

Co můžete udělat vy?

Dobrou zprávou je, že na rozdíl od jiných globálních problémů, můžeme konkrétními kroky množství mikroplastů v našem okolí opravdu snížit.

1. Dávejte přednost přírodním materiálům

Při nákupu oblečení se vyplatí sahat po přírodních vláknech, jako je bavlna, len nebo konopí. Nejenže jsou šetrnější k pokožce, ale při praní neuvolňují plastové mikročástice.
Pokud už máte v šatníku syntetické kousky, pomůže praní v nižší teplotě a nižších otáčkách. Existují už i speciální sáčky, které zachycují mikrovlákna z oblečení ještě předtím, než se dostanou do vody.

2. Vyhýbejte se kosmetice s plasty

Peeling s kuličkami, sprchový gel s jemnými „zrnky“, zubní pasta s efektem bělení… i to může být skryté místo, kde se mikroplasty nacházejí. Hledejte produkty označené jako bez mikroplastů nebo používejte přírodní kosmetiku, kde máte složení pod kontrolou. Touto problematikou se zabývá už i legislativa. Ve státech EU jsou některé typy mikroplastů v kosmetice zakázány a tlak na průmysl stále roste.

3. Nahraďte jednorázové plasty

Láhev na vodu, obal na jídlo… to jsou věci, které běžně používáme každý den. Volbou kvalitních znovupoužitelných alternativ (např. skleněné nebo nerezové lahve) šetříte nejen životní prostředí, ale i sebe. Při zahřívání nebo opakovaném použití totiž z levných plastových obalů mikroplasty migrací přecházejí do tekutin a jídla.

4. Filtrujte vodu

Ano, i voda z kohoutku může obsahovat mikroplasty. Pořízení domácího filtru může být krokem k jejich snížení ve vodě, kterou denně pijeme nebo používáme na vaření.

5. Zajímejte se a mluvte o tom

I když to zní jako klišé, osvěta funguje. Mikroplasty jsou problém, který nevznikl přes noc a nezmizí sám. Ale čím víc lidí začne přemýšlet o svých každodenních návycích, tím větší vliv to může mít. Mluvte o tom s přáteli, sdílejte informace, podporujte značky a výrobce, kteří se snaží jít cestou udržitelnosti.

Změna začíná u detailů

Mikroplasty nejsou jen problémem vědců, oceánů a živočichů v nich. Jsou problémem každé domácnosti, každé pračky, každého kelímku. Nejde o to žít dokonale, ale uvědomit si, kde můžeme snadno změnit malé věci - a tím chránit nejen planetu, ale i své zdraví.

 Autor článku: Lea Švecová

 "Jsem naprosto normální až obyčejná mladá žena. Část života jsem prožila na vesnici, a tak mám velmi blízko k přírodě. Miluju procházky, západy slunce a zvířata. Ani nevím, jak jsem se dostala k tématům ekologie, ale jednoduše to zapadlo do mého života a je jeho nedílnou součástí od mých 18 let. Láska ke knihám, češtině a psaní ve mně byla ještě dávno předtím. Psaní článků o přírodní kosmetice je tedy pro mě úžasnou fúzí mých oblíbených věcí a úžasná seberealizace."