FLUORID V ZUBNÍCH PASTÁCH? ANO ČI NE?

Fluorid v zubních pastách je téma, které vyvolává protichůdné reakce. Zatímco jedni ho považují za nezbytného pomocníka při prevenci zubního kazu, druzí se mu vyhýbají kvůli obavám z jeho toxicity. Jak to tedy je?

Co je fluorid a proč se používá

Fluorid není totéž co fluor. Fluor je vysoce reaktivní plyn, zatímco fluorid představuje jeho stabilní sloučeniny. V zubních pastách se obvykle setkáte se sloučeninami jako je sodná sůl fluoridu nebo monofluorofosfát sodný. Tyto látky dokáží posílit zubní sklovinu a zvýšit její odolnost vůči kyselinám, které vznikají při rozkladu cukrů v
ústech.  

Přínosy fluoridu

Hlavním důvodem, proč se fluorid přidává do zubních past, je jeho schopnost remineralizovat sklovinu. Laicky řečeno: pomáhá zacelovat drobná poškození a chrání zuby před kazem.
- Posílení zubní skloviny - zuby jsou odolnější vůči kyselinám.
- Prevence zubního kazu - fluorid zpomaluje proces, kdy bakterie narušují zubní
tkáň.
- Dlouhodobý účinek - pravidelné používání pasty s fluoridem zvyšuje šanci, že
se kazům vyhnete.

Není proto překvapením, že většina stomatologů doporučuje pasty s obsahem fluoridu jako základní prevenci. I dle oficiálních vyjádření Světové zdravotnické organizace (WHO) i stomatologických asociací je fluorid v zubních pastách jedním z nejúčinnějších prostředků proti zubnímu kazu. Doporučená koncentrace pro dospělé je zpravidla kolem 1000-1500 ppm, pro děti nižší podle věku. 

Rizika a kontroverze

Kolem fluoridu se ale vede i dlouhá diskuze. Obavy se týkají především jeho nadměrného příjmu.
- Zubní fluoróza - u dětí, které přijímají příliš fluoridu během vývoje zubů, se může projevit jako bílé skvrny na sklovině.
- Celkový příjem - kritici varují, že fluorid se může hromadit v těle, ale podle současných výzkumů je běžná koncentrace v zubních pastách bezpečná, pokud se pasta nepolyká.
- Vnímání toxicity - často se zaměňuje čistý fluor (jedovatý prvek) s fluoridem v bezpečných koncentracích.

PROČ? Objevují se tvrzení, že klasifikován jako vysoce toxická látka. Některé zdroje tvrdí, že lidskému tělu dokáže ublížit při velkých dávkách, například postihuje srdce a oběhový systém, dráždí žaludek a může způsobovat žaludeční vředy. V malém množství se ho ale bát nemusíte. Museli byste poobědvat najednou hodně zubních past, abyste byli v nebezpečí. :-) Nicméně především u dětí neuškodí zubní pasty s fluorem vynechat. Upřímně řečeno, v konvečních zubních pastách doporučuje se vyhnout spíše jiným syntetickým látkám, kao například: Propylen glykol, umělá aroma a sladidla, především jde o sacharin a aspartam. Další jsou parabeny, umělá barviva, parafín, vazelína, silikony, ropné deriváty, případně geneticky modifikované potraviny.  Jedna „mňamka“ za druhou :-(

Alternativy k fluoridu 

Pokud se někdo rozhodne fluorid vynechat, na trhu existují i jiné možnosti:
- Hydroxyapatit - minerál podobný složení zubní skloviny, který má schopnost zacelovat mikrotrhlinky.
- Bylinkové pasty - využívají například heřmánek, hřebíček nebo neem (tradiční indický strom s antibakteriálními účinky), které působí proti bakteriím v ústech.
- Domácí varianty - například směs sody a kokosového oleje, ale tyto alternativy mají omezenou účinnost a je třeba s nimi zacházet opatrně, aby nedošlo k poškození skloviny.

Jak se zorientovat

- Dospělí a děti se zvýšeným rizikem kazů obvykle profitují z past s fluoridem.
- Malé děti by měly používat pastu s nižší koncentrací a jen malé množství (velikost zrnka rýže).
- Lidé, kteří se fluoridu chtějí vyhnout, mohou zvolit alternativní pasty, ale je dobré poradit se se zubním lékařem.

Fluorid v zubních pastách není zázračný všelék, ale ani strašák, za kterého ho mnozí považují. Ve správné koncentraci a při běžném používání představuje účinnou prevenci zubního kazu. Pokud se rozhodnete fluorid vynechat, vždy je dobré hledat alternativy, které opravdu fungují. Ať už si vyberete zubní pastu jakoukoliv,
nejdůležitější je samozřejmě poctivé čištění a pravidelné návštěvy zubaře.

 Autor článku: Lea Švecová

 "Jsem naprosto normální až obyčejná mladá žena. Část života jsem prožila na vesnici, a tak mám velmi blízko k přírodě. Miluju procházky, západy slunce a zvířata. Ani nevím, jak jsem se dostala k tématům ekologie, ale jednoduše to zapadlo do mého života a je jeho nedílnou součástí od mých 18 let. Láska ke knihám, češtině a psaní ve mně byla ještě dávno předtím. Psaní článků o přírodní kosmetice je tedy pro mě úžasnou fúzí mých oblíbených věcí a úžasná seberealizace."